Již po odkvětu....

 

 Ač stejní zdají se...je to jen klam...každý jinak tváří se :-)).

 

 Magdíku...prosím....to je ona....co je zač?

 

 Květ višňový, na zahradě radost dělá mi.

...sedíc v mandloňovém sadu

očekávám souznění v každém kroku :-.

Kolem se to hemží hmyzem.

S Otakárkem povídám si,

ukazuje svoje krásy.

Jaštěrička vzápětí

rozehřívá údy svý.

V prvním slechu....obhlídnu

v kousku zetlelého stromu ji zahlídnu

kouká se..... .

Vyčkává zda zvládnu

nafotit její krásu.

Mihne se a už je v trapu.

Však hledíc na displej zjišťuji,

že nepovedené jsou záběry.

V tom ji opět spatřím

dala mi ještě jednu naději.

Otakárci poletují kolem,

když píši tyto řádky.

Kdo pozoruje jejich let...

zdá se zvláštní na pohled.

 A tím končí moje slova

napřesrok tu 

zas a znova

snad stihnu v době mandloňových květů.

Děkuji ♥.