Jednoduchá a divoká zároveň.........

 Poupátko se během focení rozvinulo...viz o jednu níže :-)))

Růže šípková,

voňavou náruč pozvedá,

růžové či bílé barvy

sladce vonící

upoutá svým jednoduchým květem

s láskou se pnoucí a vše obepínající,

pokud prostor je jí ponechán.

Moudrá víla v šatech z růží

roztancuje každou duši

vnést do ní radost prostě musí.

Ve voňavém království,

plný květů růží

v dokonalé radosti

v každodenním mžiku.

Víly, skřítci promlouvají,

jen pozastav se chvilku.

Dodej odvahy každým kouskem

svého nitra.

Ať uvidíš co stane se

pod závanem ticha.

Láska svým paprskem ozáří nás,

přináší klid v duši zas.

Děkuji.

Virtuální prohlídka

Přijměte krátkou prohlídku Poštorenského kostela....těším se na Noc kostelů 01.06.2012, bude i v tomto, snad se mi podaří dostat se i na věž a vyfotit  zajímavá místa, která běžně k vidění nejsou.

Cestou do lesa....

V okně na chaloupce.

 a na zahrádce.....

Další fotky detailů jsou přichystané na příště.

V jetelíčku....

 ...na políčku

jen ten potok tu není,

pohlédneme v dáli,

Palava jak na dlani,

ve slunečním oparu skrytá,

kdo ji spatří toho vítá.

Co vše kvete v jetelíčku

i Vy můžete spatřiti.

Zakleknuta tiše v poli,

spoušť foťáku cvakám

v čase po obědí 

místo pohádky :-))

Nestačil odkrýt svou krásu,

mrazem sežehnut ihned po opuštění z poupěte.....

Borovice ze zahrady u polí.

První na zahrádce...a druhý den další a další dozrávají.

 Sledovala jsem z houpačky krmení kominíčků, po půlhodině jsem šla pro foťák :-))....

 jeden z malých opeřenců byl nesmírně zvědav, kde to co to pořád pípá (zaostřování) a cvaká :-D

 Tak ať si cvaká a pípá, máma letí s pochoutkou......

Přenos ze zobáčku do zobáčku napřímo jsem nezvládla vyfotit :-D

V bílé.....

 Kalina, Kalina

čistou krásou nabita.

Protancuje celý den,

v době květu právě jen.

V kalinovém květenství

děti vílí hrají si.

 Paraplíčkem chráněná

před paprsky sluníčka.

V šatech z drobných květů

bosa svět roztancují, v zemi víl a skřítků.

V kalinovém objetí

vše pohádkové zdá se Ti.

Zavzpomínej na ten čas,

kdy vše čisté bylo v nás.

Ta doba dávno minulá,

i když byla čarovná,

památku zanechá.

Může se v srdci otevřít v každičký čas.

.

Pokud někdo tvrdí, že ne....

má srdce z kamene,

i kámen je živý a plný energie,

avšak proniknout do něj

silou víly zdá se nemožné.

Stačí jen trochu chtít,

můžeme se do těch dob navrátit.

Dejme šanci srdci z kamene,

které se obměkčí a zlehka pukne jen,

i když trhlnka

zdá se malinká,

paprskem slunečním....budiž naplněna.

K tomu víly zpod Kaliny

ukazují cestu dobrodiní.

Ať i Vám, kdo se pozastaví nad těmito řádky,

přinesou čistý kousek z přírodní pohádky.

Návštěvník zlatohlavý v kalinovém květenství....nejspíš si vychutnává víly poselství.

 ze zahrádky...co to je, už zase mi není známo :-))......

 Kostival z minulého příspěvku obývala i beruška......

 Kdo najde na půdě, či ve starém stavení plesnivé vařečky, které měly být na vyhození či spálení....nenechte se mýlit...dají se použít i jinak :-)).

Tolik ode mne, než zase odjedu relaxovat na pár dnů na zahradu....uvidím, co se mi nachystá na příští příspěvek do foťáku :-)).

Děkuji.

nedělní dopolední....

I nedělní dopolední je čas na klidně delší procházku mým rodným okolím :-))

z jedné strany Palava, má oblíbenkyně ...nedivte se názvu...u nás se jí tak říká ;-)

z další strany po pár kilometrech chůze ....... Buchlovské kopce......

 taky byly jakžtakž v dáli vidět Karpaty...dlouhý oko holt chybí ;-),

mám ráda toto obklopení kopci, i když v rovinaté krajině.....

pár detailů

 ve vichru se detaily stěží fotí a tak místo jehnědy je vyveden detail horního listu :-DD

zakleknuta v trávě...ani tento pohyb není mou doménou s foťákem :-DD...

vojáci, kteří bloudí na cestě :-))

(viz. předchozí příspěvek)

I za tyto okamžiky patří velký dík nejen matce přírodě.

Jen tak si vzlétnout.....

Z poupěte přízemní sluníčka

rozveselí nás záplavou zlatistou.

V medovém opojení je každá z nás.

Vzápětí v horkých dnech

se květy přemění v jemné chmýří

jako děti rozletí se po kraji.

Jeden dva fouky,

s velkým křikem se vznáší,

které z nás doletí dál.

Opouští svá rodná sídla,

v drobném semínku

zakódován celý život.

Svým padáčkem si poletují

dál a dál novému poznání.

Jak je ten život neochvějně u všech stejný,

v rostlinné i živočišné říši.

:-)))

 V zapadajícím slunci....

Taky něco z úrody :-))

Jako každým rokem nás poctil svou návštěvou Střevlík měděný, dva dny před tímto shledáním, jsme si na něj vzpomněli, zda tu ještě přebývají a projdou se kolem nás...a ejhle sedíc v houpačce pod stromem, najednou se mihnul pod nohama....tryskem pro foťák, aby zůstal uchován :-))

Takové přízemní focení občas neduh přináší, poštípala mě nějaká muška na předloktí, tudíž jsem měla lokty dva :-DD

I to za to stojí  :-))

Asi mě doprovázel všude :-D, v Brně se najednou objevil na přechodě, dcera se jej snažila schovat před jedoucími auty, aby přežil...zda se povedlo....kdoví.....

Zachycen foťákem nebyl, ten zůstal doma :-)).

D ě k u j i