Mandloňová víla si chvíli musela posečkat na svůj pravý čas příspěvku....událo se víc věcí kolem, než se dostala na řadu slova pro ni.
Mandloňový něžný kvítku
vznáším se s Tebou v jemném vánku,
růžovou čechrám si sukýnku
s kloboučkem mandloňového kvítku,
radost a smích mám ve svém nitru.
Koukejte jak zvesela dovádím,
dávám sbohem starostem.
Růžolící tváře v růžovém opojení,
nad tento tanec krásnější není.
V plném slunci, blankytném nebi
mandloňová víla nezdá se mi,
takovou něžnou krásu nelze přehlédnout.
Roztancuje každý strom
ve vánku i bezvětří,
tato víla skotačí.
Přidej se k ní, otevři své srdce,
aby naplněno bylo až po okraj,
tou krásou kvetoucí
každý okamžik nesoucí.
Žádné komentáře:
Okomentovat