Zachycené okamžiky......

 ......nejen minulého víkendu....

Byl plný neodolatelných zážitků a čarovných okamžiků....ne všechny se vejdou na blog :-)).

něžně přimknutá, jakoby se bála samostatnosti......

 

 ...fascinující pohled očí.....

V tomto pohádkovém domě se kreslilo naprosto samo...domek v němž bydlel Jiří Trnka.

  

D Ě K U J I 

pro vílu všech víl.....

...pro tajemnou duši, která vždy odtuší...
jak správně býti,
že milé je bytí.
co v duši se skrývá,
tajemně ukrývá.....

Jedna malá drátovací....

a taky další,

z minulých dnů,

pasoucí se drátovaná stádečka malá

jedno ramínko na přání

Medvěde, medvěde
česnekový,
tak voňavě je v tvém ráji....

Myšičko...myš....koukáš??
pojď blíž.... :-)))

modravé pokračování.....

Další čarování z přírody, které čeká na zveřejnění.....

Modravý skřítku, tiše tam v zákoutí,
sladce duše i srdce Tvé spí.
Přináší každým jarem
Tvé modravé potěšení.

Modř tajemná, modřenec ukrývá
čarovně modrý má květ,
kterým dává na odiv celý svůj svět.

Každému kvítku jiná víla vévodí,
je jak nenasyta a Ty to víš,
každá nám ukazuje svoji křehkou ladnost,
každý skřítek či víla skotačí zvesela
do každých dnů již od rána.

S lucernou v nočních hodinách
čistě se s nimi usíná.
Voňavý skřítku modřencový
naplníš barvami dosyta,
spolu s květem prvosenkovým
do každého srdce i do ticha.

Vaše krásy nás rozněžňují,
a v jejich plném a čistém objetí
zapomínáme na strasti každodenní.

Opět Vás nabádám k pokleknutí
ať jejich něžnost můžete zahlédnouti,
i když už pomalu odkvétá,
jiná víla je připravena
radost a úsměv nám dá......



V tyto dny je tak jinak na světě, všude radost a nové životy se probouzejí, ty staré dostávají jiný nádech, podržme si je a neztraťme ve víru života...vždyť pozastavení se nic nestojí a přinese naplnění dosyta.

Velko noční rozjímání......

....při mém makrohraní.....

Děkuji za tyto tiché dny, plné života kolem a čisté energie, která nám nitro otevírá.

modravě blankytně.....

Tenhle skřítek je ještě na mé zahrádce k vidění...naštěstí :-)).

obrázek z internetu


Ladoňkový modrý skřítek
ve svém něžném království
zkoumavě zjara přemítá,
zda vše co bylo uchystáno
správně rozkvétá.

V modravém plášti, k nám vzhlíží.
Ladoňkový skřítku v modravém ráji
roztáhni křídla dej šanci máji.

Vím, že Tvůj čas pomalu končí,
však právě v nás stále se probouzí,
v každé květině už vzkvétající
v každém stromu pučící,
víla či skřítek doprovází,
přináší každému co v srdci schází.

Doplněna něžnou energií..... skrývá
duše Ladoňková.
Sehni se dolů, poklekni ke mně,
ať modravým poutem
přimkneme k sobě.

V modravém blankytu letošního jara,
ať přijmeme vše, co příroda nám dává.

Se zpožděním.....ale přece :-))

Květinové víly mě asi nebudou mít rády, nějak rychleji odkvétá co už mám nafoceno a v zásobě pro Vás, tak prosím omluvte můj malý skluz.

obrázek z internetu


Petrklí, Petrklíči
kdo na Tebe odevšad křičí?
Jaro zaklepalo na dveře,
to bude ono, věřte mi,
ozývá se všemi směry
ukazuje krásu svou
poslouchej a nalezneš i tu svou.

Petrklíči,Petrklíči
proč jen ty, tak smutně vzhlížíš?
Nebudeš sám jediný,
uvidíš vše za chvíli.
Roztančíš sukénku, rozevřeš křídla
něžnost se otevírá.

Vstupuješ do nás pohledem svým
nezapomenutelným.

I když smutná zdám se Vám
uvnitř štěstí prožívám.

Přidejte se k prožití,
něžný kvítek snese mi
víla motýlí.